|
|
Analýza vybraných odrůd českého česneku
Fähnrichová, Nikola ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu vybraných odrůd českého česneku a pro porovnání i dvou odrůd ze zahraničí. Pro určení obsahu hlavního aromatického prekurzoru alliinu a sacharidů byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie s detektorem DAD a ELSD. Hrubé bílkoviny se přepočítaly z celkového obsahu dusíku, jenž byl stanoven pomocí Kjeldahlovy metody. Pro elementární analýzu bylo využito optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). V teoretické části je popsána botanická charakteristika a pěstování česneku. Část teorie je také věnována chemickému složení česneku, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány s různými studiemi. Z výsledků je zřejmé, že mezi českými a zahraničími odrůdy je u některých parametrů statisticky významný rozdíl. Odrůdy česneku obsahují až 24,66 g/kg suché hmotnosti alliinu, Obsah hrubé bílkoviny v česneku je srovnatelný u české a čínské odrůdy. Ve španělském česneku je až o polovinu menší množství proteinů. U elementární analýzy jsou také značné rozdíly. České odrůdy obsahují vyšší množství fosforu, železa a zinku. Naopak draslík svojí hodnotou 15 g/kg suché hmotnosti u zahraničních odrůd převyšuje hodnoty odrůd z České republiky.
|
|
|
Elementární analýza sýrů s bílou plísní na povrchu
Pavlechová, Alžbeta ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá elementárnou analýzou syrov s bielou plesňou na povrchu. V teoretickej časti je popísaná obecná charakteristika syra, klasifikácia syrov, ich nutričné aspekty a charakteristika syrov s bielou plesňou na povrchu. Veľká časť je venovaná popisu minerálnych látok vybraných k analýze. Na konci teoretickej časti boli popísané Kjeldahlova metóda a optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou (ICP-OES). Experimentálna časť sa zaoberá prípravou vzoriek, postupom analýzy a následne spracovaním nameraných výsledkov. K analýze boli použité vzorky jedenástich syrov. Tieto vzorky pochádzali z Česka, Francúzska a Slovenska. Na stanovenie obsahu proteínov sa využila Kjeldahlova metóda a ICP-OES bola využitá k prvkovej analýze. Výsledky boli porovnané navzájom a tiež s výsledkami iných štúdií. Následne boli v záverečnej časti štatisticky spracované a vyhodnotené.
|
|
|
Elementární analýza různých odrůd černého bezu
Ješková, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou různých odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho rozšíření a místa výskytu, možnosti sběru jednotlivých částí bezu černého a jeho využití v potravinářství a v kosmetologii. Velká část je věnována výskytu a vlastnostem minerálních látek v potravinách, dále potom metodám, které jsou vhodné pro prvkovou analýzu a možnostem rozkladu biologického materiálu. Cílem experimentální části bylo provést analýzu plodů šlechtěných odrůd černého bezu a šťáv z těchto plodů, za účelem kvantitativního stanovení vybraných prvků (Zn, Mn, Fe, Mg, Cu, P, Ca, Na a K) pomocí techniky ICP–OES. Celkem bylo zkoumáno 24 odrůd, z toho 6 odrůd bylo sklizeno ve dvou různých sezónách 2011 a 2013. Naměřené koncentrace prvků v různých odrůdách černého bezu byly navzájem porovnány za použití statistických metod. Zkoumány byly také rozdíly mezi obsahem prvků v plodech a ve šťávě, získané lisováním plodů, a vliv sezónních podmínek na obsah prvků v plodech i ve šťávě jednotlivých odrůd černého bezu.
|
|
|
Studium různých metod přípravy vzorku mléka pro analýzu mléka technikou ICP-OES
Kaňová, Veronika ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se věnuje chemickému složení kravského mléka, popisu vybraných metod přípravy vzorku a popisu používané techniky ICP-OES. Experimentální část je zaměřena na jednotlivé přípravy vzorků a analýzu vybraných prvků (Ca, Na, K a Mg). Mléko je velice složitý polydisperzní systém a proto je jeho příprava vzorku velice důležitým krokem před samotným měřením. Při výběru metody úpravy vzorku se musí kromě správnosti a přesnosti zvážit i další důležité faktory, jako je čas, intenzita práce nebo náklady. V této práci bylo provedeno porovnání čtyř metod přípravy vzorku: přímá analýza mléka, mikrovlnný rozklad na mokré cestě, rozklad pomocí činidla Tritonu-X100 a pomocí činidla TMAH (tetramethylammonium hydroxid). Vybrané prvky byly následně analyzovány pomocí ICP OES. Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala stejnou problematikou. Výsledné koncentrace prvků jednotlivých úprav byly porovnány s certifikovanými hodnotami odtučněného sušeného mléka. Výsledky práce ukázaly, že nejvhodnější metodou pro přípravu vzorku mléka je metoda rozkladu pomocí činidla TMAH a následně metoda mikrovlnného rozkladu. U těchto metod se nejvíce podařilo odstranit vliv mléčné matrice, která při analýze způsobovala problémy. Metoda prostého ředění vzorku a rozklad pomocí činidla Tritonu X100 vykazovaly větší odchylku měření, jelikož při analýze docházelo k větším ztrátám analytu díky tukovým složkám obsažených v mléce.
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů ve speciálních typech piv vařených v ČR
Fähnrichová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu speciálních typů piv vařených v České republice pomocí třech instrumentálních metod. Pro určení polyfenolických látek byla použita kapalinová chromatografie HPLC, k organickým kyselinám posloužila iontová chromatografie IC a pro elementární analýzu optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-OES. V teoretické části je popsána technologie výroby piva. Část je také věnována chemickému složení piva, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány se zahraničními studiemi. Pro analýzu bylo použito osmnáct různých speciálních typů piv vyrobených v České republice.
|
|
|
Analýza vybraných prvků v mléce technikou ICP-OES
Sekaninová, Renáta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou mléka. V teoretické části je popsána obecná charakteristika mléka, terminologie se základní legislativou a klasifikace mléka. Velká část je věnována chemickému složení, obzvláště popisu minerálních látek vybraných k analýze v experimentální části. Zmíněny jsou také možnosti elementární analýzy a příprava vzorků pro metodu ICP-OES provedená jinými autory. Stěžejní je popis optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, techniky, jež byla použita pro účely této diplomové práce. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, postupem analýzy a následně zpracováním naměřených výsledků. Cílem experimentální části bylo porovnat koncentrace analyzovaných prvků mezi jednotlivými druhy mléka. K analýze byly použity vzorky 15 druhů mlék, jenž byly stanoveny metodou ICP-OES. V diskuzi byly výsledky porovnány s jinými autory.
|
|
|
Problematika analýzy mléka pomocí techniky ICP-OES
Kaňová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje chemickému složení kravského mléka, popisu vybraných metod přípravy vzorku a popis používané techniky ICP-OES. Experimentální část je zaměřena na jednotlivé přípravy vzorků a analýzu vybraných prvků (Ca, Na, K, Mg a P). Mléko je velice složitý polydisperzní systém. Příprava vzorku mléka je velice důležitým krokem před samotným měřením. V této práci bylo provedeno porovnání čtyř vybraných metod přípravy vzorku: pouhé ředění, ředění vzorku s přídavkem Tritonu X-100, mineralizace na mokré cestě a sonikace. Vybrané prvky byly analyzovány pomocí ICP-OES. Výsledné koncentrace byly porovnány s CRM sušeného mléka. Výsledky práce ukázaly, že nejpřesnější jsou metody přípravy prostého ředění vzorku a mineralizace na mokré cestě. Čtyři různé druhy mléka byly analyzovány pomocí těchto dvou vybraných metod. Metoda prostého ředění vzorku vykazovala větší odchylku měření než mineralizace na mokré cestě, u které však při analýze došlo k větším ztrátám analytu díky tukovým složkám obsažených v mléce.
|
|
|
Vliv aplikace lignitu na distribuci organického uhlíku v půdě
Širůček, David ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na optimalizaci metodiky sekvenční chemické frakcionace na humeomika, aby byla využitelná k určení obsahu a distribuce organické hmoty a organických prvků v půdě. Následně je takto optimalizovaná metodika využita k posouzení vlivu aplikace lignitu jakožto půdní podpůrné látky na tyto sledované půdní charakteristiky. K těmto účelům byly tři zdrojové matrice organické hmoty (lignit, půda a roční odběr půdy po aplikaci lignitu) frakcionovány metodou sekvenční chemické analýzy. Souběžně byly tyto vzorky podrobeny klasické alkalické extrakci, kterou byl získán tzv. extrahovatelný podíl organické hmoty (NOM). Jednotlivé frakce z chemické sekvenční frakcionace a rovněž vzorky NOM byly charakterizovány metodami elementární analýzy (určení zastoupení organický prvků), termogravimetrie (obsah popela, organické hmoty a vlhkosti) a FTIR spektrometrie (strukturní analýza). Výsledky získané z velké škály dat ze všech vyizolovaných frakcí humeomik a NOM ukázaly, že metodika sekvenční chemické frakcionace poskytuje vyšší výtěžky organické hmoty v porovnání s klasickou alkalickou extrakcí. Další nespornou výhodou je rovněž fakt, že získané frakce rozdělené podle rozpustnosti a síly vazby na půdní anorganiku je možné lépe charakterizovat fyzikálně-chemickými metodami, což poskytuje detailnější informaci o půdní organické hmotě. Z výsledků práce rovněž vyplývá, že aby lignit jako podpůrná látka mohl znatelně ovlivnit vlastnosti půdy, bylo by zapotřebí delšího časového horizontu pro vykonání více odběrů, a také opakování jednotlivých frakcionací.
|
|
|
Studium vlivu způsobu chovu slepic na obsah vybraných chemických složek vajec
Michalec, Adam ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na analýzu žĺtkov a bielkov zo slepačích vajec pochádzajúcich z rozdielnych druhov chovov v Českej republike za pomoci troch analytických metód. Na určenie bielkovín bola použitá Kjeldahlova metóda, na stanovenie tukov zas poslúžila Soxhletova metóda a na prvkovú analýzu optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou ICP-OES. V teoretickej časti je popísaná história chovu sliepok, označovanie a rozdeľovanie vajec a zloženie vajec na základe rôznych aspektov. Hlavným bodom bolo rozdelenie vajca na žĺtok a bielok a jeho následné popísanie po chemickej a fyziologickej stránke. Uvedený je tiež princíp použitých metód. Experimentálna časť sa zaoberá prípravou vzoriek, kalibračných roztokov a postupom analýzy. Vo výsledkoch a diskusii sú spracované všetky výsledky, štatisticky vyhodnotené a porovnané s literatúrou. Na analýzu bolo použitých jedenásť rôznych druhov vajec z Českej republiky patriacich do šiestich rôznych kategórii.
|
|
|
Nutriční složení různých druhů mléka
Viznerová, Veronika ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnání vybraných metod úpravy mléka pro prvkovou analýzu technikou ICP-OES. Pro validaci metody byl použit certifikovaný referenční materiál ERM®-BD150, který byl upravován pomocí mineralizace, přídavku činidel a pomocí disperze. Nejvyšší výtěžnost vápníku při validaci byla stanovena na 90,6 ± 8,6 % při přídavku činidla Triton X-100. Při analýze draslíku byla stanovena nejvyšší výtěžnost 89,5 ± 5,2 % mokrým rozkladem. Nejvyšší výtěžnost hořčíku byla stanovena na 120,1 ± 1,1 % po mikrovlnném rozkladu. Nejvyšší výtěžnost sodíku byla stanovena na 104,4 ± 4,8 % pomocí mokrého rozkladu a nejvyšší výtěžnost fosforu byla stanovena na 98,6 ± 4,5 % prostým ředěním. Na základě výsledků validace byly vybrány vhodné metody pro analýzu reálných vzorků mléka (mokrý rozklad, kyselá disperze, přídavek činidla Triton X-100). Pro analýzu byly použity vzorky čerstvého kravského, kozího a ovčího mléka z domácího chovu. V kozím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace většiny prvků, a to konkrétně vápníku na 1 733 ± 126 mg.kg-1, draslíku na 1 840 ± 39 mg.kg-1, hořčíku na 252 ± 77 mg.kg-1, mědi na 1,41 ± 0,56 mg.kg-1, manganu na 0,54 ± 0,26 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V ovčím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace sodíku na 515 ± 90 mg.kg-1, fosforu na 1 440 ± 100 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V kravském mléce bylo stanoveno nejvíce železa a to 5,27 ± 1,59 mg.kg-1. Pro analýzu ICP-OES se jeví jako nejlepší metoda úpravy vzorku použití kyselé disperze, jelikož koncentrace naměřených prvků byly nejvyšší. Spolehlivě však byly naměřeny pouze makroprvky a zinek a pro stanovení dalších biogenních prvků by bylo vhodnější zvolit citlivější techniku nebo prekoncentraci analytu ve vzorku.
|
host ::
RSS.